Podmanivě půvabný betlém hlásící se k uměleckému odkazu Mikoláše Alše, který je od roku 1992 každoročně vystaven v podvěžní kapli sv. Kříže (předtím býval v kostele umístěn na jiných místech), svojí jedinečnou krásou, niternou vroucností a vysoce hodnotným uměleckým ztvárněním okouzluje o Vánocích již několik generací vinohradských farníků a návštěvníků neogotické svatyně.

Byl vytvořen ve dvou etapách přibližně v letech 1910–1925 a jedná se o dílo dvou řezbářských mistrů, kteří jsou autory řady jesliček v pražských kostelích. Starší část zdejšího betléma pochází z dílny vyhlášeného pražského řezbáře Františka Vratislava Buka (4. března 1855 – 2. října 1927), který studoval umělecké řezbářství na pražské Uměleckoprůmyslové škole v ateliéru prof. Jana Kastnera – mj. autora úchvatného krucifixu v nadživotní velikosti v presbytáři chrámu sv. Ludmily. F. V. Buk byl majitelem prosperujícího závodu pro uměleckoprůmyslové práce ze dřeva, sídlícího v Jilské ulici č. p. 445 na pražském Starém Městě. V této umělecké dílně byly vytvořeny také jesličky, které můžeme obdivovat např. ve starobylém chrámu sv. Štěpána v Praze 2 – Novém Městě, u sv. Mikuláše v Praze 10 – Vršovicích nebo u sv. Michaela Archanděla v Praze 4 – Podolí.

Ve svatoludmilském betlému je Bukovým dílem stáj s masivním pozadím (skály a město), Panna Maria, sv. Josef, anděl s nápisem Gloria, Tři králové a jejich doprovod coby tři vodiči zvířat – slona, velblouda a koně – i několik málo darovníků. Bukovo dílo je datováno do let cca 1910–1914.

Autor fotografie: Jaroslav Poborský

Mladší část betléma zahrnující většinu darovníků, početné stádo ovcí s výrazným beranem, který nese na rubu podstavce nápis „Věnuje z vděčnosti a oddanosti v hluboké úctě Váš Josef Kordz. Král. Vinohrady 18. XII. 1925“ a půvabnou figurku narozeného Jezulátka vytvořil kutnohorský umělecký řezbář František Charvát (27. února 1886 – 4. srpna 1954), jehož Umělecký závod pro práce kostelní a dekorativní sídlící od r. 1914 na Havlíčkově náměstí v Kutné Hoře byl v prvé polovině 20. století skutečným pojmem. Zhotovil řadu dřevěných plastik, především Božích hrobů, krucifixů, kazatelen, lavic, zpovědnic či křížových cest pro mnoho chrámů po celém území České republiky. V Charvátově závodě se také vytvářely umělecky hodnotné a velice oblíbené loutky. A v neposlední řadě se tu věnovali tvorbě chrámových betlémů. Většinou šlo o jesličky ryze české a moravské, hlásící se svým národopisným pojetím k uměleckému odkazu Mikoláše Alše. To platí zcela o Charvátových figurkách ve svatoludmilském betlému. Výjimku představuje pouze závěrečné dílo Františka Charváta z let 1949–1954: nádherně impozantní orientální betlém v jezuitském chrámu sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze 2. Z Charvátova závodu jsou např. rovněž betlémy u sv. Prokopa na Žižkově v Praze 3 nebo u sv. Gotharda v Praze 6 – Bubenči.

Charvátovy figurky u sv. Ludmily pocházející z prvé poloviny 20. let minulého století jsou v řezbě i polychromii poněkud líbivější než postavičky vytvořené F. V. Bukem. Dva darovníci z Charvátovy dílny jsou i signované – postavy starého Choda a malého chlapce s rybou. Počátkem osmdesátých let minulého století byly jesličky pečlivě restaurovány a vytvářejí opravdu jedinečně dokonalý soubor čítající 29 postav lidí a 23 zvířat. Výška postaviček činí cca 25–30 cm. Skutečnost, že se jedná o dílo dvou tvůrců různých generací, není takřka patrná.

Mgr. Michael SOUKUP, lektor dramaturgie Volksoper Wien