VELIKONOCE v naší farnosti

Drazí bratři a sestry, milí farníci a přátelé našeho kostela sv.Ludmily.Ve Svatém týdnu, od pondělí do čtvrtka od 16 hodin do 17 hodin můžete navštívit náš chrám k individuální modlitbě. Na Škaredou středu od 17.30 hodin je svatá zpověď. Na Velký pátek je od 15 do 17 hodin  možné se pomodlit u Božího hrobu. Na Bílou sobotu otevíráme kostel již v 10 hodin dopoledne a v poledne jej uzavřeme, abychom  vše velikonočně vyzdobili. Až přijdete na Hod Boží k osobní modlitbě v 15 hodin, vše uvidíte v plné kráse. Prosíme, zachovejme potřebnou zdravotní kázeň. Tolik si přejeme, aby pandemie  skončila a nastal normální čas. Mnohé záleží i na nás. Děkujeme! Pán Bůh Vás opatruj!

Vaši kněží od sv.Ludmily

PRO ZELENÝ ČTVRTEK…

Stůl Zeleného čtvrtku

Každý, kdo přijme Kristovo Tělo a Krev, přijímá a vstřebává do své bytosti energii Božího života schopnou proměnit člověka a jeho svět.Někdy se mi však zdá, že ji většina přichází jakoby nazmar.Kolik Božího slova je v naších kostelích čteno a vykládáno. Kolik tisíc svatých hostií bylo podáno. Jaký proud života, který už dávno mohl vše prokvasit i zavlažit a obnovit…A přiznejme si, jak málo se mění v nás i kolem nás!Jak se ale naučit lépe přijímat a lépe předávat Boží život, který do nás vstupuje?

Rodiče jistě ví, kolik let trvá dítěti než docení rodinný stůl, odkud se mu z péče a lásky rodičů zdarma tolikrát podává jídlo potřebné k životu. Dlouho mu trvá, než konečně pochopí, komu vděčí za svůj růst a rozvoj. A i když většinou nepoděkuje za oběd či večeři, rodičovská láska ho s každodenní samozřejmostí živí dál.

Tak je to i s námi u Božího stolu.Kolik je v nás nedospělosti, nechápavosti.Jak mnoho bereme a jak málo dáváme.Ale Pán Ježíš nám postupně otvírá nové, hlubší pochopení a poznání, když říká: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, bude mít život ze mě.“

Co to tedy znamená? Do našeho živoření chce proniknout skutečný, nádherný Boží život. Chce nás obnovit, přestavit, přenést do sebe…Pokud si to alespoň trochu uvědomíme, poprosme upřímně a vroucně: „Pane Ježíši, přijď a očisti mě, přijď a posilni mě, přijď a požehnej mi. A budu žít.“

-j-

PRO VELKÝ PÁTEK…

Žít v Jeho stopě

„Slyšel jsem vyprávět o jednom člověku, který přišel na svět, aby trpěl, Umřel, aby nám dal život. Mnozí ho nepoznali a lidé, kteří ho obžalovali, považovali jeho život za podvod a klam. Oni totiž nepochopili, že byl opravdovým Bohem, který chtěl být člověkem jenom proto, že miloval. Zřekl se všeho, aby nám dal úplně všechno. Zakusil temnotu, abychom viděli světlo.“

Toto hluboké vyznání napsané na velkém papíru pověšeném na zdi jednoho kostela mi darovalo nejjasnější vyjádření pašijí. Věřím, že bude rezonovat celým dnem a každý, kdo má vnímavý sluch, tomu porozumí, najde odpověď, cestu i sílu pro svůj život.

I když často říkáme, že pašije připomínají „to Kristus pro tebe“, zároveň volají „co ty pro Krista“, v hlavě nám zůstává děj a v srdci dojetí, přesto přese vše celé poselství tak nějak leží ladem.

Dnes se to může změnit. To dojemné a těžké v nás může probudit touhu, aby dnešní svět, který se tak snadno „zbavuje“ Boha, se alespoň trochu přiblížil a vrátil. Ta cesta je cestou vcítění, moderně tomu říkáme empatie. V praxi to je – jsem zde pro tebe, budu se pro tebe obětovat, chci tě vidět šťastného, jsem ti k dispozici, aby se tvůj život zdařil. Chci naslouchat, rozumět. A že třeba nesouhlasím, chci pochopit.

To vše udělám beze slov, svým gestem, blízkostí, darem srdce.Je to cesta Kristovy stopy. Čím přesněji do jeho stop dobra a lásky vstoupíme, tím blíže ke štěstí svět přivedeme. Obyčejně, prostě, všedně a pravdivě.

Vím, že žít pašije je velmi těžké. Mnohdy se objeví i temnota a vyprahlost. Ale On ví, On zná, On dá svou milost.

-j-